Jak Lucifer Tadeáš dal synkovi od statkáře Antoše poslední šanci

Kdysi dávno, když ještě žil můj praděd za jeho časů v hluboko v lesích bylo nebylo čertovo království, kde pevnou rukou vládl svému peklu Lucifer Tadeáš a dohlížel na svou čertovskou sebranku, aby dobře sloužili svému peklu a vždy na svatého Mikuláše dopekla donesli nezbedné kluky a holky. Tadeáš si po každé mnul ruce, když mu do jeho království donesli plný pytel nezbedníků. A o letošním roce se dostalo i na čerta Josefa, aby na svatého Mikuláše šel do Lhoty a strčil do pytle synka statkáře Antoše Francka. Tadeáš si zavolal k sobě Josefa a povídá Josefovi: „Dnes se vydáš do Lhoty a nevracej se mi bez toho lotra, jeho kniha je už celá popsaná a je čas, aby skončil tady u nás v pekle“ řekl přísným hlasem Lucifer Tadeáš. A tak Josef se vydal do Lhoty.

Jenom že milé děti náš čert Josef byl velice hodný čert a než aby strašil nezbedníky tak se raději vždy někam zašil, aby nepřišel Luciferovi Tadeášovi na oči. Ale co měl čert Josef dělat? Jak mu Lucifer Tadeáš přikázal, tak se raději vydal a šel do Lhoty.

To mám jít do takové zimy? Dyť tam mrzne až to praští a tady je takové teploučko, mumlal si čert Josef pro sebe, aby ho Lucifer Tadeáš neslyšel. Vzal si sebou ten největší pytel a vydal se na cestu. Bloudil krajinou a prozpěvoval si čertovskou písničku. Na svatého Mikuláše, když se čerti žení, nezbedníci pod lavicí se chvějí. Kluka holku popadnou do pytle je dostanou. A jak tak šel a prozpěvoval si svatému Mikuláši se za želelo synka statkáře Antoše. A tak požádal o pomoc pána nebes, aby mu na zem poslal nějakého toho anděla .

„No nevím, nevím zdali synek od statkáře Antoše si zaslouží naši nebeskou pomoc? Ale protože je vánoční čas, tak mu dáme ještě poslední šanci, aby se polepšil“ řekl páně nebes a poslal na zem svého nejmilejšího anděla. „Můj nejmilejší anděli poletíš dolů na zem za svatým Mikulášem a počkáš s ním ve Lhotě na čerta Josefa. A pomůžeš svatému Mikuláši, aby Lucifer Tadeáš dal synkovi od statkáře Antoše ještě poslední šanci, aby se jeho Francek polepšil.“ A tak anděl se vydal na cestu a co nejrychleji letěl do Lhoty, aby tam našel svatého Mikuláše a počkal s ním na čerta Josefa.

Ve Lhotě v každé chalupě byl slyšet smích ale i pláč nezbedníků. Kde paní mámy strašily své nezbedné holky a kluky. I pan táta statkář Antoš strašil svého synka Francka . „Počkej ty nezbedníku letos si tě odnese čert do pekla. Popadne tě za kalhoty a strčí do pytle.“ Ale Francek jako by si z toho nic nedělal. „Ale pan táto to mi povídáte každý rok a nikdy mě čert do pytle nestrčil a v pekle jsem neskončil“. Posmíval se pantátovi Antošovi Francek. „No jen se směj on tě ten smích přejde“, zlobil se pantáta Antoš na svého synka Francka. Ale Francek si pantáty nic nedělal a dál dělal vylomeniny. Paní máma mu pohrozila, ale i to na jejich synka neplatilo. „Pan táto, co mi si s tím naším nezbedníkem jenom počneme?“

Kostelní hodiny odbyli 18 hodinu a všechny děti i ty nezbedníci rázem jak mávnutím kouzelným proutkem ztichli a na jednou jako by ve Lhotě všichni spali tvrdým spánkem. Jenom z chalupy statkáře Antoše se ozýval hlasitý smích jejich synka Francka. Za komíny se proháněla meluzína a mráz maloval své mrazivé obrázky na okna chalup.

Za vsí u kapličky Svatý Mikuláš s andělem čekali na čerta Josefa. „Kde se náš čert Josef zapomněl už dobila šestá hodina a je čas jít do chalupy statkáře Antoše“ povídá svatý Mikuláš Andělovi. „Vzlétnu k nebesům, zdali ho někde neuvidím“ a anděl se vznesl k nebesům a třepetal s těmi svými bělostnými křídly a díval se z nebeské výšky dolů na zem na Lhotu zdali někde nespatří čerta Josefa. A na jednou zvolal něžným hláskem. „Kráčí do Jestřabí a prozpěvuje si tu jejich čertovskou písničku.“ A letí za čertem Josefem. „Kde vězíš, mi tady se svatým Mikulášem mrzneme a čekáme na tebe“ povídá čertu Josefovi Anděl až se ho polekal. „Tys mi dal, co mne lekáš? A kdo jsi?“ „Já jsem nebeský anděl a poslal mě sem náš pán nebes abych pomohl svatému Mikuláši, aby  jste dali synkovi od statkáře ještě poslední šanci abys ho neodnesl do pekla“ řekl anděl čertovi Josefovi.

„Kde pak to nepůjde, to by mi náš Lucifer Tadeáš dal, kam bychom přišli, kdyby váš pán nebes nám takhle poroučel a říkal koho máme vzít do pekla a koho ne. A synek od statkáře Antoše má už u nás popsanou celou knihu s jeho hříchy“ na to čert Josef. „Jsou Vánoční svátky a každý nezbedník má nárok na ještě poslední šanci a náš nebeský pán vybral synka Antoše“ odpověděl čertovi Josefovi, na to se anděl nebesky na čerta Josefa usmál. „No dobrá uvidíme, co na to náš Lucifer Tadeáš“. A za chvíli stáli všichni tři u kapličky za Lhotou. Svatý Mikuláš, anděl a náš čert Josef a vydali se do chalupy statkáře Antoše.

Ve vsi bylo ticho jako v kostele jen se ozývalo psí štěkání a ani ptáčka nebylo k spatření, jako by Lhota usnula hlubokým spánkem. Jen malá světýlka svítila v malých okýnkách a zářila do černé tmy. Svatý Mikuláš, anděl a čert Josef za krátkou chvíli stáli před chalupou statkáře Antoše, kde z jejich chalupy byl slyšet hlasitý smích jejich synka Francka a jak se pan táta a paní máma na svého synka zlobí a domlouvají mu. To je ale nezbedný kluk pomyslel si Anděl, ale náš svatý pan ho vybral a dal mu ještě poslední šanci. Tak takovému uličníkovi by měl náš Lucifer Tadeáš dát ještě šanci, pomyslel si v duchu čert Josef. Svatý Mikuláš práskl rukama a zabouchal na dveře.

„Aha už si jde pro tebe čert řekl statkář Antoš svému synkovi Franckovi. Jen pojďte dál už na Vás čekáme“. A zve svatého Mikuláše, anděla a čerta Josefa k nim do světnice. Francek se malinko polekal a schoval se za sukni paní mámy. „Co se schováváš a jen se ukaž jaký si veliký nezbedník“ povídá pantáta Antoš svému synkovi Franckovi. Čert Josef koulí svými čertovskýma očima na Francka a řinčí řetězy a ukazuje veliký pytel do kterého chce Francka strčit. „Počkej čerte Josefe, Francek nám jistě slíbí že už bude hodný, milí kluk a že své rodiče bude poslouchat a pomůže jim v chalupě“ povídá na to anděl a usmívá se na Francka, že už budeš hodný kluk. Svatý Mikuláš drží čertovskou knihu a čte Franckovi všechny jeho hříchy. „No nevím, nevím synku zdali si od svatého pána zasloužíš ještě poslední šanci a aby se Lucifer Tadeáš nad tebou smiloval? Zasloužil bys vyprášit kalhoty“ hrozí s březovou metlou na Francka čert Josef. Až se Francek dal do pláče a začal honem slibovat pantátovi a paní mámě že už bude hodný kluk a že už nebude nikdy zlobit jenom, aby ho čert Josef nestrčil do pytle a neodnesl si ho sebou do pekla .

„Tak co svatý Mikuláši a čerte Josefe nedáme mu ještě tu poslední šanci“ zeptal se jich anděl a stále se na všechny tak mile usmíval. „Když nám tady všem Francku slíbíš, že už budeš hodný kluk tak se nad tebou čert Josef smiluje a i Lucifer Tadeáš ti dá ještě poslední šanci, ale nesmíš si to pokazit nebo příští rok by tě už čert Josef strčil do pytle a prosby a ani pláč by ti nepomohl“ řekl anděl Franckovi. Pohladil ho po tváři a otřel jeho slzy, které se mu kutáleli po tváři a podal mu koš dobrot který mu nachystal. Čert Josef dal pantátovi březovou metlu, aby mu s ní občas pohrozil, když by se mu zas zachtělo zlobit a Franckovi dal pytel černého uhlí a brambor. Svatý Mikuláš do čertovské knihy napsal, že Francek jim všem slíbil že už bude hodný poslušný kluk. A zamával mu svoji Mikulášskou berlí na pozdrav a rozloučil se s ním. „Tak příští rok zas na viděnou Francku a nezapomeň že peklo si vše zaznamenává do své čertovské knihy“ a odešel do černé tmy.

Anděl zamával svými bělostnými křídly a vzlétl k nebesům. A náš čert Josef naposledy pohrozil Franckovi a vydal se zpět domů do jejich čertovského království schovaného v hlubokém temném lese a doufal že se na něho Lucifer Tadeáš se nebude zlobit, že nepřinesl v pytli Francka od statkáře Antoše. Když došel domů do pekla Lucifer Tadeáš na něho spustil „Kde máš Francka? Jak to že ho neneseš v pytli?“ A čert Josef podává Luciferovi čertovskou knihu a ukazuje mu co mu do knihy napsal svatý Mikuláš. Tam bylo velikými písmeny napsáno. Milí pane Lucifere Tadeáši náš svatý pán dal synkovi od statkáře Antoše ještě poslední šanci, aby se napravil. A tak se nad ním smilujte a dejte mu ještě tu poslední šanci. A podepsal se svatý Mikuláš.

Lucifer se rozzlobeně podíval na čerta Josefa a zamumlal si pod čertovskými fousy „Pokaždé, když je 6.prosince tak ti nahoře musí se vždy nad někým smilovat a rozkazovat nám čertům“.

A co myslíte děti? Ponaučil se Francek a dodržel svůj slib? Anebo si ho čert Josef odnese příští rok do pekla?